Proč je pro nás laskavost důležitá v práci a podnikání?

Jak je laskavá ekonomika v dnešní době a v pracovní rovině důležitá a jaké kroky přispívají k laskavosti, přináší tento článek. Obsahuje to, co se nevešlo do příspěvku časopisu COSMOPOLITAN.

Jak by se k sobě měli lidé v práci ideálně chovat?

Lidé by měli jednat podle zlatého pravidla a chovat se k druhým lidem tak, jak by chtěli, aby se druzí chovali k nim. Stačí se tedy dívat na druhé tak, jako kdyby se dívali na sebe.  To znamená se soucitem, s laskavostí, s trpělivostí, s důvěrou a s respektem.

Lidem chybí trpělivost s druhými, jsou uspěchaní, chtějí vše vyřešit rychle, aby mohli běžet dál za dalšími povinnostmi. Jsou až příliš zaseknutí ve své mysli a tím se od ostatních a od sebe vzdalují.

Laskavost je o tom nemyslet hlavou, ale srdcem. Je to o budování charakteru a potřeby vnitřní integrity a soucitu. Porozumět především sobě a lidem v okolí a probouzet všímavost.

Je kindess economy budoucnost byznysu?

Z mého pohledu ano. Současný byznys model, který je založený především na kvantitativních ekonomických ukazatelích není udržitelný. Nejde přitom jen o zisk a obrat firmy a jejich nekonečnému růstu, který nezaručuje spokojenost všech stran – tzn. akcionářů, klientů, zaměstnanců a komunit. A uvědomují si to top manažeři a majitelé firem.

Firmy se již delší dobu potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Klienti sledují firmy nejen, z pohledu značky a produktu, sledují také chování firem na trhu, ekologii, s kým spolupracují a jaké projekty v rámci lokálnosti podporují.

Kindness economy je zjednodušeně laskavé podnikání, laskavá ekonomika. Ukazuje, že je možné mít na prvních místech něco jiného než ekonomický zisk. Jde jí především o lidi – o zaměstnance, klienty, spolupracovníky, dodavatele, o prostředí okolo, například pracovní prostředí, komunitu, podporu lokálních projektů a organizací a až na dalším místě je zisk.

Obecně můžeme říct, že kindness economy je o lidech, kvalitě udržitelného života a prostředí a zisk.

Kindness economy je nový hodnotový systém pro firmy a podnikatele, kteří chtějí prosperovat. Není to jen o tom, že se k sobě budeme chovat laskavě. Je potřeba ho nejen mít ve strategiích a vizích firem, ale především ho žít, a to každý den.

Jak může firmě / jednotlivcům pomoci, když se budou zaměstnanci k sobě chovat laskavě a všichni se budou cítit dobře?

Přínos pro firmu je obrovský. Lidé rádi sdílení to, co se jim líbí, rezonuje s nimi a v čem se cítí dobře. Vidíme to na sociálních sítích denně. Podobně je tomu i ve firemním prostředí. Sdílená radost je dvojnásobná radost.

Takový zaměstnanec o firmě mluví hezky, rád tam chodí, práce je pro něj vášeň a třeba i koníček, rád se potkává se svými kolegy a spolupodílí se na vytváření příznivého klimatu uvnitř firmy. Je to pro něj prostor, kde se může seberealizovat, rozvíjet a uplatňovat své talenty a firma ho v tom podporuje. Osobní wellbeing (pohoda) zaměstnance se odráží ve wellbeingu firmy a naopak.

A to je sen snad každého zaměstnance v takové firmě pracovat a sen každého šéfa takové zaměstnance mít. Většinou tyto firmy snadno najdou nové spolupracovníky. Jejich zaměstnanci se o to postarají už tím, že se zmíní mezi svými přáteli.

Organický dosah je větší a podle průzkumu z Velké Británie se zvyšují zisky takové společnosti až o 28 %. Spokojenost je tedy na všech stranách.

Na druhou stranu laskavost se nedá vynucovat a každý člověk si tu cestu k sobě a své sebe-laskavosti musí najít. Cesta k uvědomění může být i delší.

A jak na to? Jak to zaměstnance naučit?

Otevřená, svobodná nebo také zelená firma, vytváří takové prostředí, ve které zaměstnanci vykonávají práci, tvoří, podílí se na inovacích a jsou hybateli prosperity celé firmy. Může se přiblížit k tyrkysové firmě, která je TOP.

Firma zaměstnancům poskytuje dostatečný prostor, volnost a nástroje, které dávají smysl a mají celospolečenský přesah.

Podporou jsou různé workshopy wellbeingu a osobního rozvoje, individuální konzultace, koučinky a mentoringy, které přispívají k uvědomění si a hlubší práci s laskavostí.

Zaměstnanci se učí pracovat se svými strachy, obavami, přesvědčeními, které jim brání se projevit autenticky, přirozeně a samostatně myslet a rozhodovat. Učí se také přijímat a dávat zpětnou vazbu, která je v pracovní oblasti obzvlášť důležitá.

To je jen začátek. Pak je potřeba tím žít každý den. Vědomě se tomu věnovat.

Firma může zaměstnance podpořit třeba i tím, že sníží nadměrnou administrativu, dá zaměstnanců větší volnost a svobodu, a i odpovědnost v práci, kterou vykonávají.

Jako příklad mohu uvést zavedení neomezené dovolené, práce odkudkoliv, ponechání jen nezbytných interních předpisů.

Zapojením zaměstnanců do smysluplných projektů a ponechání volnosti, aby mohli projevit svůj talent a zároveň rozvíjet dovednosti, získá firma mnohem víc.

Jak můžeme s laskavostí začít hned zítra? A které kroky nám zaberou víc času?

Když se ráno podíváte do zrcadla, jaká myšlenka vás napadne jako první? Je to něco ve smyslu: “ Kdo jsi? Tebe vůbec neznám.”

Nebo to je: “Nechci tě vidět, zmiz.” Anebo se na sebe usmějete a řeknete si, jak vám to sluší, co na sobě máte rádi a jak moc se milujete?

Podle toho, co jste si zvolili tak působíte i na druhé. Buď vám zrcadlí negativní postoj, nebo jste pro ně neviditelní anebo vás milují.  Co si z toho zvolíte?

A jak to vypadá prakticky? Ráno se podívejte do zrcadla do svých očí a řekněte si, co na sobě máte ráda. Každý den přidávejte další a další část svého těla. Pak si řekněte: “Mám se ráda.” A vyšší level je o tom říct si: “Miluji se.”

Toto řada lidí neumí. Nejde jim to z úst. A je třeba to trénovat. Těch nástrojů, jak na to je celá řada a najdete je i u mě na webu.

Projevovat sebelaskavost je pro naši mysl neuchopitelné, nelogické a někdy třeba trapné. Tak to raději neděláme a posloucháme svou mysl, která nás postupně ovládá. A i když se necítíme dobře, opakujeme dokola stejné nefunkční vzorce. Přitom sebelaskavost úzce souvisí s naší sebehodnotou.

Další nástroj laskavosti je všímavost. Rozhlížejte se kolem a sledujte dění, zvuky, které slyšíte, vůni, kterou cítíte. Sledujte lidi, dívejte se jim do očí. Oslovte neznámé lidi, pozdravte je, nabídněte pomoc člověku, který je např. zmatený a bojí se přejí na přechodu.

Třetí velmi rychlou metodou je projevování vděčnosti. Najděte si každý den 5 věcí, za kterých jste vděční. Neříkejte je automaticky. Zamyslete se nad nimi a nechte je prožít, procítit. Co to s vámi dělá?

Tyto techniky na praktikování jsou velmi rychlé a snadné. Lze je aplikovat kdekoliv. Co je na nich nejobtížnější je to, že u nich lidé dlouho nevydrží. Někdo praktikuje den, týden a pak to pustí z hlavy. Praktikování laskavosti je každodenní práce. Výsledky, které přichází jsou pozvolné a tiché. Vychází z našeho nitra.

“Co je důležité, je očím neviditelné.”

A. S. Exupéry – Malý princ

A to je laskavost.

Technik najdeme celou řadu, a to by bylo na samostatný pořad. Ráda používám napojení se na srdce a harmonizaci mysli a srdce. To jsou velmi silné techniky.

Co se naopak může stát, když se tak dít nebude? Když budou zaměstnanci nespokojení, budou se bát říct vlastní názor, nebo na pracovišti bude panovat špatná atmosféra.

Nejdříve je potřeba zjistit, co se skrývá za nespokojeností a tou špatnou atmosférou.

To, co se nám venku děje si vytváříme sami uvnitř. Tzn. S čím jste nespokojená sama u sebe? V čem je vám špatně?

Když se na tu situaci podíváte vnitřní optikou a změníte způsob, kterým se na situaci díváte, situace, na kterou se díváte se následně změní.

Ovšem, než se změní, dojde vám třeba trpělivost a už v tom nemůžete déle setrvávat, protože to zašlo příliš daleko a ovlivňuje například vaše zdraví. Pak je čas vyřešit akutní záležitost a až poté tu nespokojenost. Mezi tím dojde ke změně vašeho vnímání a vy se rozhodnete, jak k tomu přistoupíte.

V pracovních kolektivech, kde panuje nespokojenost nebo špatná atmosféra se často hledá viník někde venku ať je to kolegyně, šéf, moc práce, klimatizace, špatná židle, pomalý počítač, …  Toto je příznačné pro roli oběti. Nechcete přijmout svou odpovědnost. Mnohdy už na to nemáte ani sílu a ani chuť. Sílu jste odevzdali té situaci, osobě, která vám to “způsobuje”. A jste oslavení, projevujete se pak skrze silné emoce a tyto emoce následně jdou do nemocí.

Cesta, jak z toho ven je převzít plnou odpovědnost, vzít si svou moc zpátky.

Přijmout tu situaci, taková, jaká je. Bez hodnocení, analyzování a kritiky. Prostě ji přijměte.

Mezitím si dejte volno a jděte do lesa nebo se prospěte. A poté, co emoce ustoupí, podívejte se z odstupu. Co vidíte? Co nejhoršího se může stát? A sledujte, jaké možnosti k vám přicházejí a jak tu situaci řešit.

Každý den máme spoustu příležitostí a možností a je jen na nás, které využijeme a jak. A když je nevyužijeme, nic se neděje. Zítra přijdou jiné. Toto mě naučil trading a to považuji za svůj svatý grál. Dá se aplikovat v jakékoliv situaci.

A pokud i přes to, nevidíte své řešení.  Zeptejte se sama sebe, zda vám práce dává smysl anebo, zda pracujete pro zaměstnavatele, který vaší práce umí ocenit.

Ještě zmíním pohled HR.

Když zaměstnanec cítí, že si se situací nedokáže poradit sám, ani se svým nejbližším týmem nebo šéfem, je na místě se obrátit na tým lidských zdrojů, které tyto situace řeší. Zaměstnanci na to nejsou sami a může se předejít řadě nedorozumění.

Může v tom být nadmíra pracovních úkolů, nepochopení a nedorozumění mezi kolegy nebo šéfem a jeho členem týmu. Tyto situace je potřeba řešit včas a nenechat je zajít příliš daleko.

Dokázala byste říct, čeho si zaměstnanci v práci cení nejvíce? (po té psychologické stránce)

Jsme lidé a rádi se sdružujeme v kolektivech, takže na prvním místě je to možnost potkávání se s druhými a sdílení, výměna informací, inspirování se jeden od druhého.

Pak je to možnost rozvíjet se v různých činnostech a pracovat na zajímavých projektech. Tady zaměstnanci uplatňují své talenty, vášně, smysluplnost, probouzí se v nich kreativita a chuť učit se nové věci.

A třetí je o sociální roli, kterou jim pozice nabízí. Jsou důležitým členem týmu a kolektivu a svou prací jsou prospěšní pro firmu, zákazníky a komunitu.

Předpokládám, že ani laskavost není všemocná. Co dalšího by firma měla svým zaměstnancům nabídnout a co je ještě potřeba?

Laskavost není všelék.

Firma by měla zaměstnanců poskytnout přívětivé prostředí pro jejich práci a pro jejich rozvoj. Podporovat zaměstnance na jedné straně v kreativním myšlení, rozvíjet digitální dovednosti a inovace. Toho lze dosáhnout třeba mezigeneračním mentoringem a inkluzivním vzděláváním.

A na straně druhé firma může zaměstnance podpořit v jejich wellbeingu. Využití toho, kdy má zaměstnanec nejvíc energie. To je v dopoledních hodinách a rozvrhnout pracovní povinnosti pro větší efektivitu. Vytvořit smysluplnost náplně, smíšené decentralizované týmy.

Těch možností je mnohem více. Napadá mě například zmiňovaná neomezená dovolená nebo úprava pracovního režimu na 4 dny v týdnu, nebýt 24/7 k dispozici na telefonu a nepracovat mimo pracovní dobu.

Práce, která dává smysl a probouzí v člověku vášeň, je to, co bude zaměstnanec dělat s laskavostí a rád.

Nemůže se ale stát, že ten nejvíc laskavý zaměstnanec to nakonec odskáče, protože na sebe bude brát práci za ostatní? Jak si nastavit zdravou míru laskavosti?

Záleží na tom, co vše si představujeme pod pojmem “laskavý člověk”. Jaké k tomu máme nevědomé předsudky.

Pokud jsou to předsudky typu: laskavý = nechá si vše líbit a dělá práci za druhé, tak asi takového člověka najdeme. Ovšem takový člověk není laskavý především sám k sobě. On je laskavý k druhým protože …  a doplňte si.

V základu se člověk bojí. Bojí se odmítnutí, ponížení, nespravedlnosti, zrady křivdy. To jdou všechno bolesti, kterými si prošel v dětství a nyní jim chce předejít. Proto udělá vše, aby to necítil, aby ho druzí přijali, aby …

Není ovšem sám sebou, není autentický a jeho jednání být laskavý, aby mě druzí měli rádi, nepomlouvali mě atd., ho stojí hodně energie. Pak se stane, že na sebe převezme práci i za ostatní. Dělá, co vidí druhým na očích a nevidí to, že ho zneužívají a že si tím ubližuje.

Zaměstnanec, který má nastavenou laskavost tak, že ji dává ze svého přebytku, dělá jen to, co je v jeho souladu s vnitřní integritou a sebehodnotami a to, co přináší užitek jemu i ostatním.

A není to tak, že hodného šéfa nebude nikdo respektovat?

A co znamená hodný?

Ten princip je podobný jako u toho “laskavého” zaměstnance, který si nechá všechno líbit.

Pokud ten šéf to dělá z pozice strachu. Tzn. bojí se, že ho někdo bude kritizovat, že přijde o práci, zaměstnanci ho nebudou poslouchat, chce mít klid apod., tak pak respektovaný bude jen z části. Nebude respektovaný z role autority – tj. z role šéfa. 

Když bude vycházet z pozice laskavosti, tzn., že ve svém osobním žebříčku hodnot má sebe na prvním místě a ze svého přebytku sebelásky dává druhým, pak respektován bude a půjde i příkladem pro další lidi.

Chci ještě zmínit jednu důležitou věc. Mluvíme tady o sebehodnotě a práci. Často se stává, že svou sebehodnotu vztahujeme k tomu, co děláme (např. jakou máme pracovní pozici, pracovní úkoly) a co máme (např. hmotné statky, nejnovější značky mobilů, počítačů, aut a kupu zážitků). A v pracovní rovině se může stát, že nepříjemnou situaci, která se týká toho, co děláme, bereme moc osobně, až tak, že se to týká naší hodnoty. Třeba, když vám šéf řekne, že vaše práce je špatně a pozdě odvedená. Vás se to dotkne tak niterně, že si řeknete, že jste špatný člověk. Přitom s vaší hodnotou bytí to nemá nic společného a je potřeba tyto strany oddělovat.

Tzn. Co děláme, a to co máme nesouvisí s našimi sebehodnotami. Věci a situace zvenčí si nemůžeme vztahovat na naše osobní hodnoty. Sebehodnoty jsou naše niterné hodnoty, které nám nikdo nemůže vzít a nemůžeme o ně přijít.

Na druhou stranu nastavení našich sebehodnot a to jak je máme naplněné ovlivňuje kvalitu našeho života a to, co děláme a co máme. Co si vytváříme uvnitř sebe se projevuje ve vnějším okolí.

Oslovila vás laskavá ekonomika a chcete svůj život, byznys a práci posunout? Pojďme se potkat a projdeme v čem se můžete posunout.