Dnešní doba je velmi rychlá, uspěchaná a zkratkovitá. Hledáme instantní řešení a cokoliv. Zdraví, práci, rychlé výdělky, dům, dovolená. Když to nemáme hned, nechceme čekat. Banky jsou plné, peníze nám přeci půjčí. Dá se všechno koupit a půjčit si na to? Ne.
„Zdraví si za peníze nekoupíš.“
Říká přísloví a řada lidí si to vyzkoušela na vlastní kůži. Někteří to i přežili. Jiní odešli z tohoto světa.
Pojítko toho všeho je ZASTAV, ZPOMAL, ZABRZDI. Máme tendenci zrychlit a jet na plný plyn, dokud to jde. Rychlostí urveme, co se dá. První místa v čemkoliv. Omyl. Ve zpomalení a ztišení nacházíme vnitřní klid, moudrost, inspiraci a cestu, na kterou se vydat.
Je tomu víc než 20 let, kdy jsem obdržela radu v podobě této věty:
„Chceš-li někam jít, nejdřív se zastav! To je kouzlo skutečné cesty.“
Byla jsem plná ideálů a nadšení. Svět mi „patřil“ a chtěla jsem zahraňovat a pomáhat, kde to bylo potřeba. Přesně jsem tenkrát nechápala význam těchto moudrých slov, která pronesla moje profesorka na škole.
Chtěla tím zastavit mé nezištné pomáhání sociálně znevýhodněným lidem, závislým a bezdomovcům. Věděla, že se svou senzitivní povahou bych to nemusela zvládnout. A ano, zastavilo mě to.
Větu si vybavím, když projdu nelehkou životní lekcí a rekapituluji, co mi přinesla nového a na čem dál mám ještě pracovat.
Přesto, jsem si dlouhou dobu neuměla představit, jak se mám zastavit, když potřebuji někam jít a dojít. Nedává to logiku. Vyrazím z bodu A, a jdu do bodu B. Cíl je jasný. Zastavit se nemůžu.
A hypoteticky když se zastavím tak:
a) dojdu do cíle pozdě;
b) nebudu mít dostatek sil dojít do cíle;
c) potká mě něco nečekaného;
d) můžu změnit směr;
e) zabloudím;
f) ….
Naše mysl dokáže najít řadu dalších důvodů. V sobě si nosíme programy a uzavřené dohody, které nám brání se zastavit. Za těmito dohodami se skrývá nejčastěji strach. Strach ze selhání, strach, že se znemožním, nejsem dost dobrá, nemám na to apod.
Otázkou je, čí je to cesta? Rodičů? Partnera? Učitelů? Šéfů? Dětí? Nebo je skutečně naše vlastní?
Nejdřív se zastav!
To je v tomto případě klíčové. Zastavit se znamená být TADY A TEĎ.
- Vnímat sám sebe.
- Uvědomit si, kdo jsem.
- Co tu dělám.
- Co chci.
- Proč to chci.
- Jak se chci při tom cítit.
- Co mi to má přinést.
Pak mám jasněji v tom, kam vlastně jdu. Na té cestě jsem si mnohem jistější. A i když odbočím, ztratím se nebo přijdu pozdě. Už to nevadí. Je to jen moje cesta.
Tuto techniku přítomného okamžiku můžete trénovat každý den. Je v pořádku, když si nedokážete odpovědět na všechny otázky hned. Netlačte na sebe, chce to čas a laskavý přístup sám k sobě. 😊
Další level je jít do naprostého vnitřního ticha. Bez myšlenek bez otázek. Jen vnímat své vnitřní ticho. Z tohoto ticha dostanete následně inspiraci na svou cestu. Je to cesta, jak se napojit na sebe, svou vnitřní inteligenci a žít život v BLAHO-BYTÍ. Harmonizace DO TICHA najdete i u mě. jsou součástí mé cesty s klienty a každodenní praxe.
Úspěch člověka není v jeho materiálním a finančním bohatství. Jestli má nejnovější značkové oblečení, mobil, třetí auto, či luxusní dům se zahradníkem a kuchařem. Není ani o postavení v práci a prestiži zaměstnání.
Úspěšný člověk je ten, který najde sám sebe. 😊
A když nevíte, jak najít sami sebe, napište mi. Podíváme se na vaše hodnoty a co je pro vás prospěšné. Projdete, co je pro vás vhodné. Co chcete a co vám přináší radost si můžete ujasnit v Energetické analýze. V prožitkové cestě se dostanete do hloubi vašeho podvědomí, kde najdete klíč k sobě.
